O řešení cikánské otázky, aneb „kde hloupost s leností se snoubí“.

Ostrava má zaděláno na problém – ve čtvrti Přívoz v oblasti za hlavním nádražím nechtějí „nepřizpůsobiví“ přijmout „dobro“ od „mocných“ (dále jen správy). Tímto zde dávám prostor názoru místního, takříkajíc Ostravaka. S místem a případem samotným je dobře obeznámen, říkejme mu, pokud musíme, třeba pan TBC ... Současný stav nejen Přednádražní ulice a Krylův verš " kde pro potěchu vládců lež s neřestí se snoubí, byly inspiračními zdroji následujícího textu.

Nejprve k oblasti samé - leží na periferii Ostravy, sestává z vícepatrových cihlových činžovních domů poblíž bývalé sazovny a současné městské čističky odpadních vod. Tato oblast nebyla pro zlatokopy devadesátých let ničím zajímavá a stala se doménou nepřizpůsobivých. Je to pro ně oáza alternativního způsobu života, kterou rád projíždím na kole, nikdy však po soumraku.

Při povodních v roce 1997 byly domy zatopeny do výše asi 2 metrů. Když poté v roce 2003 rok po místních zátopách v okolí Prahy vzkazovali postižení v televizi dobročinným organizacím, že už jim nemají posílat žádné další ledničky, že už to nemají kde dávat, tak v Přívoze (6 let po místních zátopách) se čára ponoru stále nestoudně skvěla na postižených neomítnutých domech. O tom kolik tady dostali ledniček, nemám informace, i když jistou představu mám.

Toto místo přitom svou osamoceností, poklidem, možností pobývat v relativním klidu i ve volném prostoru svým obyvatelům vyhovuje. I přes zjevnou ignoraci městskou správou.

A zde přichází na řadu hloupost snoubící se s leností. Správní orgány se nechtějí s nepřizpůsobivými zaobírat. Vždyť hlavní úkol - proinvestovat stanovenou částku peněz na pomoc menšinám - se dá splnit i jinak než pečlivým zjišťováním skutečností, což se neobejde bez obtížného a obtěžujícího kontaktu s nepřizpůsobivými, zvažování možností, přesvědčování a přísné kontroly výsledků spojené s nepříjemnými hádkami. Vždyť stačí jen najít pár smělých zástupců nepřizpůsobivých, které je možno poznat podle luxusních vozů a kožených kabátů až po zem, z nich vybrat nemnohé, kteří dovedou podpisem stvrdit převzetí miliónů, a kýžená suma může být proinvestována. Vzorů pro tento způsob řešení je spousta od Pepka Vyskoč po nakládání s dotacemi EU.

Ovšem tam, kam nechodí slunce v podobě osvícených správců, chodí lékař v podobě neskrupulózních podnikatelů.

Tak se zmíněná oblast stává cílem podnikatelských záměrů, které zneužívají jak výše uvedených vlastností správy, tak neznalostí nepřizpůsobivých. Podnikavcům stačí dohodnout se se správou, lacino odkoupit domy, dlouhodobým zanedbáváním cílevědomě k tomu přizpůsobené, obyvatele vyštvat (jak „informuje“ televize „od včerejška jim přestala téci voda“ - prostě jen tak sama od sebe). Poté provést sanaci oblasti, adaptovat činžáky na ubytovny a umístit tam nepřizpůsobivé s vyžádáním dotací od správy. Jsou vytvořeny takové podmínky, že tam nepřizpůsobiví dlouho nevydrží, stát pravděpodobně brzy přestane podporovat šejdířské pronajímatele, takže pro ně pronájem jen za peníze nepřizpůsobivých ztratí přitažlivost. Pak bude možno ubytovny změnit na cokoliv od kasin přes wellness centra po bordely.

A opět bude co komentovat v novinách a TV, politici se budou moci udatně prsit před volbami a odhlasovat nasazení zvláštních jednotek policie.

Zbývá ještě jiskra naděje v podobě Inda pana Kumára, ale o tom je lépe se nezmiňovat, aby ho správa nepohltila a tím i neutralizovala. Navíc by jeho řešení mohlo být účinné a laciné a tím i málo atraktivní pro stranické pokladny.